Účetní blog

Obchodníky čekají změny v poplatcích za zákaznické platby kartou

Zatímco pro nakupující je platba kartou příjemnou a pohodlnou variantou placení, pro obchodníky v kamenných obchodech i e-shopech obnáší nemilou povinnost v podobě poplatku za transakci kartou. Změnu k lepšímu by nyní měla přinést alespoň regulace Evropské unie, která od 9. prosince nařizuje snížit mezibankovní poplatky – a to v Česku průměrně o téměř tři čtvrtiny. Velké zázraky v oblasti plateb kartou však přesto obchodníci očekávat nemohou. Mezibankovní poplatek totiž tvoří pouze část všech nákladů na realizaci plateb kartou.

Jaká je a jaká bude výše mezibankovních poplatků?

Výše mezibankovních poplatků za transakce realizované pomocí karet je klasicky stanovována podle výše placené sumy, přičemž mírně se může lišit v závislosti na typu karty, poskytovateli nebo daném případu a smlouvě. Průměrně se však aktuálně mezibankovní poplatky obchodníků v Česku pohybují nad hranicí jednoho procenta, proti čemuž Evropská unie v létě razantně zakročila. U transakcí prováděných běžnými platebními kartami bude podle jejího nařízení od 9. prosince 2015 stropem suma ve výši 0,2 procenta z částky placené kartou, u transakcí kreditními kartami pak 0,3 procenta. V prvotní fázi se regulace dotýká karet VISA a MasterCard, do konce roku by k nim pak měly přibýt i karty společností American Express a Diners Club.

Snížení mezibankovních poplatků ze strany Evropské unie však ještě nutně nemusí znamenat, že se poplatky za platby realizované kartou skutečně sníží. Kromě mezibankovních poplatků totiž každý prodejce platí za karetní transakce i další poplatky, jejichž výše již nijak limitovaná není. Jedná se především o poplatek karetní asociaci, poplatek za interní náklady banky spojené s pořízením a údržbou terminálu a marži banky.

Aktivní a „velcí“ prodejci mají větší šanci ušetřit

Banky v Česku zatím na evropskou regulaci nijak významněji nereagovaly a rovnou předesílají, že plošné snižování poplatků pro stávající klienty nechystají. Změny se tak dotknou pravděpodobně pouze nových smluv, případně stávajících klientů, kteří sami přijdou s žádostí o snížení poplatku.

Kolik peněz díky evropské regulaci prodejci nakonec ušetří, nelze obecně říci. Výše slevy se může lišit podle počtu transakcí i objemu plateb obchodníka, aktuální nabídky dané banky, ale třeba i aktuální výše poplatku karetním asociacím, který se neustále zvyšuje. Velcí obchodníci však budou mít při vyjednávání jednoznačně vyšší šance na snižování výše poplatků, než ti drobní. Řada drobných podnikatelů, kteří se neinformují nebo například nevyužívají aktualizovaný pokladní software, o novinkách v mezibankovních poplatcích navíc vůbec neví.

Řádově lze přitom podle odborníků ušetřit několik málo desetin procenta pouze na základě vyžádání nové smlouvy u stávající banky - s tím, že dojde k aktualizaci výše mezibankovních poplatků podle nových standardů. Na druhou stranu, pokud banka nebude chtít přistoupit na snižování cen, nelze vyloučit ani to, že se snížení mezibankovních poplatků negativně promítne na výši ostatních poplatků. Ve výsledku pak může obchodníkům pokladní software ukázat i přes snížení mezibankovních poplatků stejné celkové výdaje za transakce kartou, pouze v jiném poměrovém složení.

Roční zisky bank za platby kartou

V současnosti vydělávají banky v Česku díky mezibankovním poplatkům obchodníků za transakce prováděné kartou okolo čtyř miliard korun ročně. Tato částka na mezibankovní poplatky je přitom jen dílem celkové sumy, kterou obchodníci za používání plateb kartou platí. Na druhou stranu téměř sedmdesát procent českých zákazníků platbu kartou preferuje, a vzhledem k tomu, že v minulém roce platebními kartami zaplatili Češi 366 miliard korun, mít terminál se větším obchodníkům určitě vyplatí.

Náhledy obrazovek


istock-000001881729large.jpg





« zpět na přehled článků
X