Může se stát, že zaměstnanec při plnění svých povinností poškodí váš majetek nebo způsobí škody na zdraví jiného zaměstnance, proto se doporučuje, aby zaměstnanci měli uzavřené pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Aby měl zaměstavatel nárok na náhradu škody, musí být splněny všechny níže uvedené podmínky současně.
- K porušení povinností zaměstnancem musí dojít při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Povinnosti zaměstnance jsou stanovené v zákoníku práce, vnitřních předpisech zaměstnavatele, pracovní smlouvě a také vyplývají z pokynů nadřízených zaměstnanců;
- Ke vzniku škody dojde na straně zaměstnavatele. A to škody, kterou je možné vyčíslit v penězích (například zničení vybavení zaměstnavatele), ale i ušlý zisk zaměstnavatele (o co se majetek zaměstnavatele v důsledku škodní události nezvětšil);
- Existuje průkazná existence příčinné souvislosti mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody.
- Zavinění zaměstnance je zřejmé a průkazné. Zaměstnanec je povinen nahradit škodu, jen pokud její vznik zavinil. Zavinění prokazuje zaměstnavatel.
Pokud nebylo zaměstnanci zavinění prokázáno, zaměstanec není povinen škodu zaměstnavateli uhradit. Pro zaměstnance, který způsobil škodu z nedbalosti, určuje zákoník práce limit 4,5 násobku průměrného hrubého výdělku, kterým škodu zaměstnavateli pokryje. Byl-li zaměstnanec byl pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, je povinen nahradit zaměstnavateli celou skutečnou škodu. Pokud je škoda způsobena úmyslně, je zaměstnanec povinen zaměstnavateli nahradit skutečnou škodu i případný ušlý zisk.
Na zaměstnance, kteří se zaměstnavatelem podepsali dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, případně ztratili pracovní prostředky vydané na základě písemného potvrzení (služební telefon, osobní ochranné pracovní pomůcky), limit 4,5 násobku průměrného výdělku neplatí. Zaměstnanci za způsobenou škodu odpovídají v plné výši.
Podle paragrafu 636 občanského zákona platí, že právo na náhradu škody nebo jiné újmy je promlčeno nejpozději za deset let od vzniklé újmy. V případě, že byla škoda nebo újma způsobena úmyslně, právo na její náhradu je promlčeno nejpozději za patnáct let ode vzniku újmy nebo škody.
Při vzniku škody na zaměstnanci může požadovat zaměstananec po zaměstnavateli náhradu způsobené škody v případě, že:
- Došlo ke vzniku škody, majetkové újmě na straně zaměstnance.
- Ze strany zaměstnavatele či jeho zaměstnanců došlo k protiprávnímu jednání nebo úmyslnému jednání proti dobrým mravům.
- Je zřejmá vazba na plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislost s ním.
- Existuje příčinná souvislost mezi porušením na straně zaměstnavatele (úmyslným jednáním v rozporu s dobrými mravy) a vznikem škody.
« zpět na přehled novinek
