O paušální dani, jejích výhodách a nevýhodách se toho napsalo hodně. Co se však stane, pokud je podnikatel v režimu paušální daně v pracovní neschopnosti?
Podnikatelé, ať už jsou v režimu paušální daně nebo ne, mají možnost se dobrovolně rozhodnout platit si nemocenské pojištění pro případ pracovní neschopnosti. Pokud tedy dojde k nemoci nebo úrazu a OSVČ nemůže vykonávat svou práci, má nárok na výplatu nemocenské.
Pokud podnikatel vstoupil do režimu paušální daně, má v tomto ohledu oproti těm, kteří do režimu paušální daně nespadají, nevýhodu. V případě pracovní neschopnosti se totiž na výši paušální daně nic nemění a neodpadá tedy platba záloh na zdravotní pojištění. Stejně tak je podnikatel, který je v paušálním režimu, povinen platit paušální zálohy i za ty kalendářní měsíce, v nichž měl po celý tento kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenské dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství či dlouhodobé ošetřovné.
Oproti tomu OSVČ, která do režimu paušální daně nevstoupila a je práce neschopná, neplatí zálohy na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíce, v nichž měla po všechny dny nárok na nemocenské vyplácené z dobrovolného nemocenského pojištění.
Paušální daň má tedy své výhody, avšak v případě pracovní neschopnosti jsou podnikatelé v režimu paušální daně tímto způsobem znevýhodněni a jejich peněženka to citelně zaznamená. Částka, která z celkové zálohy 6 208 korun, odpovídá zvýšenému zdravotnímu pojištění a v tomto případě není podnikateli v pracovní neschopnosti odpuštěna, je 2 722 korun za měsíc. Pokud si představíte, že OSVČ v tuto dobu nevydělává a částky vyplacené z dobrovolného nemocenského pojištění zdaleka nepokryjí náklady na život, je třeba počítat s dostatečně tučnou rezervou.
« zpět na přehled novinek
