První tři dny nemocenské se podle nejnovějších informací budou proplácet už od konce července. Poslanecká sněmovna totiž zamítla návrh na odklad zrušení karenční lhůty do doby, než budou plně fungovat elektronické neschopenky.
Spuštění systému elektronických neschopenek v plném rozsahu je naplánováno na leden příštího roku. Do té doby bylo zaměstnavatelům přislíbeno, že bude ponechána karenční lhůta na první tři dny nemocenské. Zaměstnavatelé se ale naplnění slibů zřejmě nedočkají. Poslanecká sněmovna totiž v minulých dnech zamítla návrh na odklad zrušení karenční lhůty.
Karenční lhůta neboli také karenční doba představuje podle zvláštní právní úpravy dobu, která musí uplynout, aby mohla nastat právní skutečnost. Aktuálním příkladem karenční doby je nevyplácení náhrady mzdy zaměstnancům po dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti.
Pokud nedojde k dalším změnám, je vysoce pravděpodobné, že první dny nemocenské budou zaměstnancům propláceny již od konce července. Zrušení karenční lhůty podporují například poslanci ČSSD, kteří zastávají názor, že e-neschopenky a karenční lhůta spolu nijak nesouvisí. A proto není důvod čekat na zavedení elektronických neschopenek.
Naopak tyto názory nesdílí zástupci podnikatelů. Podle Hospodářské komory ČR je zcela nesmyslné zrušení karenční lhůty v době, kdy není plně funkční systém e-neschopenek. Pravděpodobně v květnu budou poslanci projednávat právě pozměňovací návrhy k elektronickým neschopenkám.
Argument pro zrušení karenční doby poskytl například verdikt Ústavního soudu, který poukazuje na to, že během prvních tří dnů pracovní neschopnosti jsou zaměstnanci bez finančních prostředků, přičemž povinnost platit pojistné zůstala nedotčena. Často proto nastává stav, že lidé na první tři dny nemoci čerpají dovolenou.
Proti zrušení karenční doby hovoří finanční náklady. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhadlo, že vyplácení náhrady mzdy za první tři dny pracovní neschopnosti ve výši 60 % průměrného výdělku bude pro zaměstnavatele znamenat přímé zvýšení nákladů o 3 miliardy korun. Přičemž dodatečné náklady se zvýší až o 5 miliard korun.
« zpět na přehled novinek
