INFO servis pro uživatele

DUNA PROFI

Princip účtování dokladů

I když je pojem účtování správné spojovat především s operacemi prováděnými v podvojném účetnictví, neexistuje žádný obdobný výraz, který by podobně vystihoval zapisování dokladů v daňové evidenci. Využijeme tedy stejný pojem „účtování“, ale s trochu jiným významem. V našem případě budeme pod účtováním rozumět zahrnování dokladů do Daňové evidence tj. do Peněžního deníku. Při účtování se finančním údajům z dokladu určí konkrétní sloupce peněžního deníku podle zvoleného Druhu dokladu. Pokud je u dokladu uvedena částka DPH, automaticky se zaúčtuje do příslušného sloupce nezdanitelných příjmů nebo výdajů.

Silné stránky

  • Jednoduché účtování pomocí předem nadefinovaných Druhů dokladů v číselníku Dokladová řada.

  • Kompletní provázanost pohledávek/závazků s platbou a Peněžním deníkem

shape

Účtování dokladů

Zaúčtování každého dokladu se provádí v evidenci, ve které je prvotní doklad pořízen (např. v pokladním deníku, bankovních výpisech) a zůstává stále jeho součástí - viz záložka Peněžní deník. Tato záložka se naplní údaji v okamžiku prvního uložení dokladu a od tohoto okamžiku je přístupná pro prohlížení a další operace – např. rozúčtování na střediska. Oprava zaúčtování se provádí také jen na tomto místě. Údaje z této záložky tvoří řádky Peněžního deníku!

V případě pohledávek a závazků proběhne nejdříve přípravný zápis do tzv. Očekávaného peněžního deníku a po jejich zaplacení pak přesun do Peněžního deníku. Z toho důvodu má záložka Peněžní deník u evidencí pohledávek (Vydané faktury, Ostatní pohledávky, Zálohové vydané faktury) a závazků (Přijaté faktury, Ostatní závazky, Přijaté zálohové faktury, JSD) trochu jinou podobu. Zde jsou k dispozici jak údaje o připraveném účtování dokladu před zaplacením (podbarvená část), tak následné údaje o skutečném zaúčtování po zaplacení.

X